Výstava představuje 3 fotografické soubory přední české dokumentaristky, fotografky a kurátorky.

První z nich, věnovaný období normalizace v Českoslovenku, představuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se autorka systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února) a na Strahovském stadionu (spartakiády). Vizuálně se pro ni na těchto manifestacích koncentrovala schizofrenie normalizace, kdy lidé sice režim v soukromí kritizovali, ale víceméně dobrovolně se těchto akcí účastnili, a tak ho chtě nechtě podporovali. Atmosféru tehdejší neutěšené doby podtrhují i fotografie z každodenního života normalizace.

Další soubor fotografií zachycuje období listopadu 1989, respektive tzv. sametové revoluce, kdy padla železná opona a společnost nadšeně vítala pád komunistické diktatury a radovala se z nabyté svobody.

Tento přelomový okamžik našich novodobých dějin byl však završen až ukončením tzv. dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa. Tomuto tématu se autorka věnovala v letech 1990-1991. Jejím cílem nebylo vytvořit podrobnou a přesnou kroniku samotného odchodu, ale zaměřila se na postihnutí atmosféry v sovětských kasárnách, kde se pro ni vizuálně koncentrovala předzvěst rozpadu sovětského impéria. Ubohost a apatie řadových vojáků uprostřed omšelých agitačních komunistických kulis tak nejen symbolizuje začínající agónii totalitního systému, ale zároveň budí soucit s prostým člověkem, který často bývá jen loutkou velkých politických her. Tento soubor tak představuje i barevné fotografie, což je svým způsobem překvapením, neboť Kyndrová zpracovává své projekty výhradně černobíle. Barva zde tak formálně umocňuje celkovou myšlenku projektu a bez ní bychom si neuvědomili, jak v agitační výzdobě dominuje agresivní rudá a žlutá.